Technická památka v terénu i na mapě

Mnozí z vás při závodě narazíte na jedenapůlmetrové nebo dvoumetrové sloupky, které vám připomenou torzo plotu.

Je to skutečná pozůstalost po Clam-gallasovské oboře v Jizerských horách na severní straně. Podle dobových pramenů vznikla velká obora bývalého clam–gallasovského panství za správy hraběte Eduarda v letech 1848 – 1852. Rozlohu tvořilo 5 560 hektarů, které byly obehnány plotem v délce 42 km. Tvořilo jej více než  11 tisíc žulových sloupků, 53 velkých bran, 51 vrátek a 4 stavěné jelení skoky pro vstup zvěře dovnitř, ale ne ven.

Tato ohraničená území pro chov zvěře jsou známá již od středověku. Kromě lesa se v nich nacházely také rybníky nebo stavby tvořící zázemí pro lesní hospodáře či panstvo.

Gallasové přišli o vlastnické právo i správu značné části jizerskohorských lesů, a tedy i obory, při první fázi pozemkové reformy po roce 1918. Jejich sídla a další majetek byly státem konfiskovány v roce 1945. Od té doby začala pomalá devastace obory. Lidé ji rozebírali na stavební materiál.

Obora je cenné svědectví lesního hospodaření a v mnoha ohledech ojedinělá, bezmála 200 let stará technická památka dotvářející ráz Jizerských hor.

(Informace použity z turistického panelu v lese :  Zátiší, Frýdlant)